Caroline | me and my life

Mám tu první část svého příběhu. Nevím, jestli budu psát i druhou podle toho jak se tahle zalíbí, tak hezké čtení. :)

Konečně jsem vybalila poslední krabici s věcmi. ,, Konečně bydlím'' slavnostne zvolám na celý svůj nový dům v Hollywoodu. Asi se půjdu vysprchovat, neco na sebe hodím a půjdu se projít na pláž, pomyslím si. Netrvalo to dlouho a uz jsem byla pripravená na procházku. Zamknu dům a volným krokem vyjdu ze zahrady bránou, kterou jsem stále po příjezdu nezavřela. ,,Potom to udělám'' tiše si řeknu a vyrazím na cestu. Procháyím se a vidím blankitně modré moře a vsude dokonalé pláže. ,,Páni to sluníčko, ale pálí, asi jsem si mněla vzít sluneční brýle, už je ale docela pozdě'' řeknu si, když se zastavím na molu a rozhlížím se po moři. Otočím se a jdu svyžným krokem domů, abych tam byla ještě před západem slunce. Už jsem skoro u domu, ale spatřím před domem nějakého kluka. "Co tu děláš" zvědavě se zeptám. "koukám že jsi se zrovna přistehovala, tak jsem tě přišel přivítat" řekl. "Aha tak děkuji" laskavě odpovím." " A jak se jmenuješ, jestli se můžu zeptat." "Keaton Stromberg. A ty?" Oplatí mi otázku. "Em... Jessica Dail" odpovím. "Krásný jméno Jess, no tak se mněj hezky , bydlím hned naproti, tak když by jsi něco potřebovala, klidně se stav, rádi ti pomůžem." Laskavím hlasem mi řekne. "Dobře, a děkuju. Ty se taky mněj hezky." Usměje se a odejde do vily hned naproti. S úsměvěm vejdu do domu, sednu si na gauč a zapnu televizi. Potom se zvedu a hladová jdu do kuchyně. "Kruci, nic tu nemám, zapomněla jsem nakoupit, ale zajímalo by mně kde je tu supermarket, žádný jsem cestou neviděla." Premýšlím, že se nejspíš půjdu zeptat Keata, koneckonců nabídl mi to sám. Trochu se stydím, ale seberu odvahu, vyjdu z domu, přejdu ulici a zamířím k jejich dveřím. Ani nestačím zaklepat a dveře se otevřou. "Ahoj" poví mi Keat, když se objeví ve dveřích. "Ahoj, můžeš mi pomoct? Zapomněla jsem nakoupit a nevím kde je tady nějaký supermarket." Rozpačitě řeknu. "Ale s radostí, ale je to docela daleko, tak jestli ti nevadí ti ,že tě tam odveze bratr?" mile se mně zeptá. " Ne ,vůbec mi to nevadí." Radostně pípnu. " Wesi, pojď sem. Trochu mně zaskocilo, když jsem Wese poprvé uviděla. Byl naprosto dokonalej. Nádherný vlasy, oci a úsměv nemněl chybu. Snažila jsem se, aby na mně nebylo vidět, že se mi Wes líbí. No, myslím, že jsem to docela dobře skryla. "Ahoj, co potřebuješ?" řekl dokonalým hlasem Wesley. "Ehm... no já bych jen potřebovala vědět kde je supermarket." "Není problém, chvíli tu počkej prosím" řekne Wes a odejde. Byla jsem nevýslovně šťastná, když jsem byla u dveří sama, ale nijak mi to nevadilo, protože jsem myslela pouze a jen na NĚHO!" "Můžeme?" Opustila jsem myšlenky a zadívala se Wesovi do jeho nádherně hnědých očí. " No jasně" a s úsměvem jsem přikývla. Wes vyšel z dveří, zamířil k autu, ke dveřím spolujezce. "Nastupte si madam." Řekne posměšným hlasem. "Díky Jeane" se smíchem řeknu. Oba se smějeme, Wes nastoupí do auta a ještě než nastartuje tak se starostlivě zeptá: "Připoutala si se?" " Ano, neboj se"

Tak doufám že se vám kousíček líbil, kdyžtak napište, kdyby jste chtěli i další díl. J

Ahoj,

moje jméno je Karolína. Bydlím v Libereckém kraji poblíž města Liberec v malém městě. Mám mladší sestru lucii, které je 9 let. Je blondýna a ráda se věnuje sportu a hudbě.

mně je 13 let a narodila jsem se 14.4. 2000 ((tudíž mi bude za necelý půlrok 14 :D)). Strašně ráda zpívám, píšu příběhy poslouchám hudbu (nejraději emblem3) a hraju na klavír. Svůj volný čas nejraději trávím s kamarády a s klavírem :D. Tak to jsou informace o mně a doufám že se vám tu bude líbit.

Káji :)